Honza Štěpán

V lednu a únoru 2011 jsem strávil pět nezapomenutelných týdnů s Jirkou Perglem a dalšími lidmi z OMDC v Keni. Cestu, pobyt a s tím spojené zážitky a pocity popisuji velmi podrobně na těchto stránkách v sekci Reportáže. A tak si tady místo toho dovolím napsat jen krátké hodnocení, jak po této zkušenosti vidím nadační fond OMDC já.

OMDC je jiná organizace než většina ostatních charitativních organizací. Nemá žádné velké kanceláře, auta ani reklamy v televizi. Nepracujou v ní stovky ani desítky lidí. Její zakladatel a další spolupracovníci si cesty do Keni, ubytování, jídlo i další náklady platí ze svého. Kdokoliv z přispěvatelů fondu se na vlastní kůži může přímo v Keni přesvědčit (a spousta z Vás tak již učinila), jak je s jejich penězi nakládáno, osobně se sejít se svým adoptovaným synem/dcerou a třeba si i ve slumu srovnat, jak vypadá situace dětí, kterým OMDC již pomáhá a situace dětí, které pomoc ještě potřebují. Na místě velmi rychle pochopíte, že tahle práce má smysl.

OMDC je vlastně takový dlouhý příběh. Příběh, na jehož začátku je spousta bolesti, smutku, utrpení a slz. Je v něm ale také dost naděje na lepší život, víry a dětských úsměvů. Je to příběh s otevřeným koncem. Příběh, jehož součástí se můžete stát i Vy a zcela tak změnit něčí budoucnost…